Zde se laik i odborník jistě doví, co nevěděl - až budou stránky úplnější.
DĚLO NAPOLEON - obrázek

DĚLO NAPOLEON - obrázek

Dělo Napoleon, oficiálně známější jako 12liberní bronzové (později i železné) dělo M1857, mělo hladký vývrt hlavně a střílelo dvanáctiliberníkoule. Bylo to poslední z bronzu odlévané americké dělo. Vážilo pouhých 544 kilogramů a bylo označováno jako lehké polní dělo. Dalo se z něj střílet čímkoli, jak celokovovými litými střelami, tak výbušnými  granáty či šrapnely, a to na téměř jakoukoli vzdálenost do jedné míle. Mohlo také střílet kanystry, a to do 300 metrů, navíc poměrně přesně. Pro pořádek uveďme ještě tzv. hrozny, které se tenkrát také občas používaly. O tehdy používané munici nejvíce napoví obrázky v sekci „Dělostřelecká munice“.

Seveřané i Jižané si tuto zbraň velmi oblíbili, a to kvůli její palebné síle a spolehlivosti. Pro obě armády se každopádně v průběhu války vyráběla ve velkých množstvích. Rebelové sice v podstatě jen zkopírovali předválečnou zbraň Unie, ale i tak se jižní „napoleon“ od severního trochu lišil - hlavně tím, že nemíval zesílení u ústí hlavně (osm z dochovaných 133 je má). V každém případě střílely oba stejnou dvanáctiliberní (asi 5,5 kg) munici.

Přestože už tenkrát existovala děla modernějších konstrukcí, která měla v hlavni drážky a pole; Napoleon se stále používal. Modernější zbraně měly většinou malé ráže, takže se do nich dalo používat pouze litých železných střel. Ty sice měly úžasný bořící účinek – u drážkovaných hlavní ještě znásobený větší masou kovu projektilu na stejný průřez, ale proti šikům pěchoty byly samozřejmě užitečnější některé z tříštivých střel. Kovové fragmenty z takových projektilů napáchaly více škody než koule, která zabila maximálně dva až čtyři v šiku vedle sebe stojící vojáky – protože za sebou táhla trychtýř vzduchu, který také zraňoval a zabíjel. Navíc se odrážela a kutálela, což umělo rovněž nadělat slušnou paseku. Ovšem jednořadému šiku, který se tenkrát běžně používal, to až tolik problémů nezpůsobovalo. V případě, že dělo vstřelilo takovou železnou střelu do země, nemuselo se dokonce nepřátelským vojákům stát vůbec nic.

Zato granáty, jejichž plášť byl vyroben tak, aby vytvářel co možná nejvíce střepin (množství střepin rostlo se zvětšující se ráží); šrapnely, v nichž se skrývaly do pilin upěchované olověné kulky, či hrozny, kde bylo 9 větších kulí plus navíc dřevěná či kovová "kostra"; trhaly lidská těla na kusy jedna báseň. Maximální efektivní dostřel „Napoleona“ nebyl ani 1700 metrů, přesto pravděpodobně zabil více lidí, než všechna děla Napoleona Bonaparta za celou dobu jeho válek dohromady.


26.01.2011 15:24:22
green.monster
Ukázkový odkaz

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (773 | 36%)
Ne (687 | 32%)
Děkuju za návštěvu, a pokud se Vám stránky líbily, ohodnoťte je vysoko, prosím, a hlavně - přijďte zas!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one